Proč byste měli častěji říkat „ne“
Ve světě, kdy je nám neustále připomínáno prostřednictvím médií, především sociálních sítí, kolik toho zvládají lidé kolem nás, se nám vnucuje myšlenka, že musíme stíhat spoustu věcí. Vidíme život jako nekonečný check-list (to-do list, chcete-li). A čím více úkolů si na konci každého dne „odškrtáme“, tím úspěšnější si připadáme. Skoro jako bychom byli v soutěži, kde první místo vyhrává ten, který stihne inkoustem počmárat co nejvíc políček.
Zvlášť na mladé lidi je tento nátlak všechno zvládat velký. Musí do svého rozvrhu vměstnat studium, rodinu, sociální život, brigády, stáže. Jsou zvyklí souhlasit téměř se vším, aby nezklamali rodiče, kamarády, profesory nebo sami sebe. Anebo mají prostě jenom strach, že jim něco uteče. A tak na bedrech balancují vše a doufají, že se nic nepokazí, že to ten další rok dva s podobnou zátěží nějak vydrží.
Ale na všechno kývat má své následky. Slibovat něco, co už se vám do rozvrhu stěží vejde, může ústit jen ve tři možnosti: neuděláte slíbenou věc vůbec, uděláte ji jen napůl a bude to stát za nic anebo ji uděláte pořádně a nezbyde vám žádný čas pro sebe samé. A to nezmiňuji stres, který se s tím vším pojí. „Na těle si stres z přepracování samozřejmě vybere svou daň,“ myslí si newyorská psychiatrička, doktorka Janet Taylorová. „Vedle únavy se může dostavit deprese a úzkost vedoucí k syndromu vyhoření. Musíte si najít čas na sebe. Čas jíst, spát, cvičit, odpočívat.“
Lidé mají občas pocit, že když něco odmítnou, ochuzují se o možnosti, zážitky. Ale když se nad tím zamyslíte, odmítnutím jedné věci říkáte ano několika dalším. Otevírá se před vámi dar v podobě času navíc, který jste pro sebe odpovědí „ne“ získali. A ten čas pak můžete využít k tomu, co je pro vás důležité nebo co tělo potřebuje. Ať už je to spánek, návštěva posilovny nebo práce na vlastním projektu.
Ale jak jen s tím odmítáním začít? Pokud víte, že je váš denní program naprosto přeplněný, nesnažte se na úkor vlastních potřeb vyhrazovat místo na další povinnosti nebo schůzky. Ukrajování si ze spánku či času na jídlo je hazardování s vlastním zdravím a v takovém případě máte plné právo říct ne. Na cokoliv. Pokud stále váháte, jestli na něco kývnout či ne, funguje stará osvědčená metoda pro a proti. Vezměte si papír, rozdělte ho na dva sloupce a do jednoho pište, proč si myslíte, že je pozitivem danou věc udělat, a do druhého pravý opak. Abyste se měli od čeho odpíchnout, sestavte si seznam priorit tím, že si položíte zásadní otázku: „Na jaké věci doopravdy chcete říct „ne“, abyste měli čas říkat na jiné „ano“?“
Autor: Anna Musilová
Další články z rubriky
Jeden den na Gibraltaru
Anna Musilová | 26.06.2017Balabán píše o smrti naléhavě i s něhou, patosu a kýči se úspěšně vyhýbá
Anna Musilová | 25.06.2017Volá Londýn aneb prodloužený víkend v britské metropoli
Anna Musilová | 26.02.2017© 2026, www.studentbrana.cz - všechna práva vyhrazena
Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek




